Nemám přístup k internetu!! Takže blog pozastaven! Budu zde jen od kamarádky občas!

August 2017

Každý má svá tajemství

28. august 2017 at 3:26 | ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ |  Básnění
V mysli ukryté tajemství
A srdce rozbité na milion kusů
Černé růže na mém hrobě
Lidské mozky zvědaví
Kolik promarnila jsem času
Nechci žít v této době
Temná princezna noci
Prahnoucí po teplé krvy
Svých nepřátel chci zabít je
Královna temnoty jste v mé moci
Chci vaše hlavy
A spálit je
Zničit své nepřátele
A pak třeba zemřít
Každý jednou země


Třídění a nabírání SB

24. august 2017 at 23:06 | ┼Psychedelic┼ |  Informace- blog a já

1. Chceš zůstat SB?
2. Proč chceš zůstat?
3. Jaká povídka se ti líbí nejvíc?
4. Jaká z posledních básní se ti líbí nejvíce?
5. Jak často budeš chodit na můj blog?
6. Mám vůbec s blokem pokračovat?
7. Co mám změnit?
8. Baví tě mé soutěže?
9. Budeš se zúčastňovat mích soutěží?
10. Těšíš se na nové články?

Kdo chce být mé nové SB?

1. Nick
2. Blog
3. Proč chceš být SB?
4. Líbí se ti tu?
5. Po kolikáté jsi na mém blogu?
6. Co jsi už u mne četl?
7. Co z mých děl se ti tu nejvíce líbí?
8. Jak často budeš chodit na můj blog?
9. Ó čem máš blog?
10. Píšeš něco? ( Básně, příběhy, povídky, pasty) ?
11. Jaké žánry máš nejraději?
12. Co mám změnit?
13. Budeš se zúčastňovat mích soutěží?

Slzy v očích a depresivní hudba

24. august 2017 at 16:20 | ┼Psychedelic┼ |  Básnění
V samotě někde ztracen
Ztracen v mé mysli
Kolik musím ztratit cen
V myšlenkách nesmysly
- jako třeba zemřít

Ztratila jsem vše
Na čem mi záleželo
Teď trpím tiše
Moc to bolelo
- a bolí

Když ztratíte vše temnota přijde
Temnota mně pohlcuje
Když zemřu bolest odejde
Ta bolest mně zabije
- smrti vstříc

Vzpomínky v hlavě ubíjí
Na štěstí i utrpení
Ti co mně milují
Bolest které konec není
- kdy odejde?

Vystřelit si mozek z hlavy
A vydechnout naposledy
Sledovat ty tupé davy
A najít ty schody
- ke smrti


Tíha žití a bolest nadechnout se

24. august 2017 at 16:16 | ┼Psychedelic┼ |  Básnění
Padlý anděl v pusté zemi
Ztracen a neví kudy
Bloudí mezi polemi
A hledá ty schody
- zpět domů
V kaluži krve leží
A čeká na smrku
V ruce kytice růží
Přišel ó lásku
- tiše trpí
Vzpomínky na vše
Na štěstí a utrpení
Bude za něj mše?
Bolest které konec není
- chce odejít navždy
Slzy nikdo mu nestírá
A málokdo je vidí
Když tiše umírá
V krvi sedí
- a přemýšlí
Temné černé mraky
Nad jeho hlavou
Je sám bez lásky
Poslouchá píseň houpavou
- přemýšlí nad životem a smrtí
Trpí uprostřed lesů
Blíží se temná noc
Čas nočních běsů
Nechce pomoc
- vše vzdal
Na hlavu padá svět
Tíha žití a bolest nadechnout se
Umírá jako růže květ
Nechce probudit se
- nikdy


Mou duši má ďábel, a Abel

24. august 2017 at 16:03 | ┼ Psychedelic ┼ |  Básnění
V tichosti noci, není pomoci
V hlubokém oceánu, čekám na další ránu
V černých mracích, létat na dracích
Krve plné moře, zamkli se dveře
Krve všude louže, když ti někdo lže
Krve z žil mého těla, toto jsem nechtěla
Skalní propasti mezi hrady, nevedou sem schody
Skalní potok v lese, mějte se
Skalní vyhlídka, odešla láska
Růže co umírá, žiletky v ruce svírá
Růže co voní, kostelní zvon zvoní
Růže zbarvená krví, co se stalo málokdo ví
Cesta trní a střepů, utéci do stepu
Cesta do hrobu, v tuto dobu
Cesta smrti se blíží, smrt pomalu se plíží
Mou rakev nesou kostlivci, jeden zvoní ve zvonici
Mou duši má ďábel, a Abel
Mou bolest odnáší voda, byla tu černá vdova
Déšť je jako slzy, kolem těla provazy
Déšť smyje krev, odnesli mou rakev
Déšť je poezie hudba líbezná, a já mrtvá





Kdo z vás píše příběhy či creepypastu?

13. august 2017 at 18:03 | ┼ psychedelic ┼ |  Informace- blog a já
Tak mně napadlo kdo z vás píše příběhy či creepypastu? Zajímalo by mně kolik nás tu je. Spisovatelů co rádi píší příběhy, povídky, básně, pasty. Kdo tu rád píše? A o čem? Jaké kategorie máte nejraději? Jak dlouho píšete? Jaké témata vás zajímají? Ten kdo něco píše ať zanechá komentář. Chci si něco přečíst a zjistit kolik lidí na blogu zde píše a co. Chci poznávat nové spisovatelske blogy.

Nová soutěž a přihlášení

12. august 2017 at 16:01 | ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ |  Soutěže v psaní
Vážení čtenáři,
je tu po dlouhé době další soutěž ve psaní . Tentokrát o nejlepší creepypastu, aby byla trochu změna. Avšak je snad jasné, že to nesmí být překlad ani celkově cizí pasta. Musí to být čistě vaše práce! Bude to opět na kola. Už mám i téma do soutěže. Doufám, že se přihlásí co nejvíce lidí. Tentokrát bude v zadání pět odstavců, protože si v soutěžích předtím někteří stěžovali, že jen na tři odstavce psát neumí a že jen tři odstavce jsou málo takže tentokrát jich bude pět. A i bude větší zábava a ještě k tomu tentokrát je více témat než kdy předtím. Takže doufám, že vás to bude více bavit.
Přeji příjemnou zábavu!


Ztrácí se v mlze

11. august 2017 at 23:23 | ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ |  Mikropasty
Žila byla jedna dívka. Milovala horory a děsivá místa. Ráda se toulala lesy a zkoumala různá místa. Její sen bylo žít v opuštěném baráku někde od lidí. Měla ráda spíše samotu než velké davy lidí. Proto se ráda toulala po lesích a opuštěných místech a též jí to lákalo to tajemno jí přitahovala ta temnota. A tak se jednou zatoulala do jednoho lesa. Spíš tam zabloudila. Tento les neznala a už byla skoro tma. Nestačilo to že se ocitla v lese. To jí nevadilo. Šla a šla pustím lesem kamsi. Nevěděla vůbec kam jde. Padla tma. Čím hlouběji se ztrácela v lese tím více měla divný pocit. A to jí vyděsilo toto se jí nikdy nestalo. Najednou se začala objevovat hustá mlha. A ozývaly se divné zvuky. Neuměla to ničemu přirovnat. Ztratila se v mlze. Zakopaný tělo se začalo vznášet ve vzduchu v oné mlze. Dívka šla neznámo kam. Narazila na nějaký dům či co to bylo. Ta dívka se ztrácela v mlze. To tělo se objevilo nad ní a vydávalo divné zvuky jako vše kolem. Rozhodla se tam spát. Když usla tak se ocitla v jiném světě. Když se chtěla probudit tak z toho světa nemohla odejít. Zůstane tam na vždy.

Nový design blogu

11. august 2017 at 19:19 | ┼Psychedelic ┼ |  Design blogu

Krátké verše

11. august 2017 at 18:00 | ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ |  Básnění
Psát na papír černou tuzi to co srdce tíží. S tebou lásko jen když se mi o tobě zdá když růže uvada a slunce zapadá. Marky nad hlavou jako sny kde jsou ty krásné dny? Nikdy s tebou jsem nepromluvila jen tehdy tě tam spatřila. Byla to láska na první pohled ně vše je sladké jako med. Když jsem tě viděla naposled chtěla jsem tě chytit a nepustit jenže jsi zmizel a pak zemřel? Cítila jsem tvou bolest a to co chceš udělat a nemohla jsem nic dělat. Asi si nechtěl zachránit a mému pokusu se bránit. Stále v hlavě mám tě a v srdci ještě více zapaluji za tě svíce. Milují tě