Realita ti ubližuje,protože jsi citlivý...

August 2017

Kdo z vás píše příběhy či creepypastu?

13. august 2017 at 18:03 | ┼ psychedelic ┼ |  Informace- blog a já
Tak mně napadlo kdo z vás píše příběhy či creepypastu? Zajímalo by mně kolik nás tu je. Spisovatelů co rádi píší příběhy, povídky, básně, pasty. Kdo tu rád píše? A o čem? Jaké kategorie máte nejraději? Jak dlouho píšete? Jaké témata vás zajímají? Ten kdo něco píše ať zanechá komentář. Chci si něco přečíst a zjistit kolik lidí na blogu zde píše a co. Chci poznávat nové spisovatelske blogy.

Nová soutěž a přihlášení

12. august 2017 at 16:01 | ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ |  Soutěže v psaní
Vážení čtenáři,
je tu po dlouhé době další soutěž ve psaní . Tentokrát o nejlepší creepypastu, aby byla trochu změna. Avšak je snad jasné, že to nesmí být překlad ani celkově cizí pasta. Musí to být čistě vaše práce! Bude to opět na kola. Už mám i téma do soutěže. Doufám, že se přihlásí co nejvíce lidí. Tentokrát bude v zadání pět odstavců, protože si v soutěžích předtím někteří stěžovali, že jen na tři odstavce psát neumí a že jen tři odstavce jsou málo takže tentokrát jich bude pět. A i bude větší zábava a ještě k tomu tentokrát je více témat než kdy předtím. Takže doufám, že vás to bude více bavit.
Přeji příjemnou zábavu!


Ztrácí se v mlze

11. august 2017 at 23:23 | ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ |  Mikropasty
Žila byla jedna dívka. Milovala horory a děsivá místa. Ráda se toulala lesy a zkoumala různá místa. Její sen bylo žít v opuštěném baráku někde od lidí. Měla ráda spíše samotu než velké davy lidí. Proto se ráda toulala po lesích a opuštěných místech a též jí to lákalo to tajemno jí přitahovala ta temnota. A tak se jednou zatoulala do jednoho lesa. Spíš tam zabloudila. Tento les neznala a už byla skoro tma. Nestačilo to že se ocitla v lese. To jí nevadilo. Šla a šla pustím lesem kamsi. Nevěděla vůbec kam jde. Padla tma. Čím hlouběji se ztrácela v lese tím více měla divný pocit. A to jí vyděsilo toto se jí nikdy nestalo. Najednou se začala objevovat hustá mlha. A ozývaly se divné zvuky. Neuměla to ničemu přirovnat. Ztratila se v mlze. Zakopaný tělo se začalo vznášet ve vzduchu v oné mlze. Dívka šla neznámo kam. Narazila na nějaký dům či co to bylo. Ta dívka se ztrácela v mlze. To tělo se objevilo nad ní a vydávalo divné zvuky jako vše kolem. Rozhodla se tam spát. Když usla tak se ocitla v jiném světě. Když se chtěla probudit tak z toho světa nemohla odejít. Zůstane tam na vždy.

Nový design blogu

11. august 2017 at 19:19 | ┼Psychedelic ┼ |  Design blogu

Krátké verše

11. august 2017 at 18:00 | ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ |  Básnění
Psát na papír černou tuzi to co srdce tíží. S tebou lásko jen když se mi o tobě zdá když růže uvada a slunce zapadá. Marky nad hlavou jako sny kde jsou ty krásné dny? Nikdy s tebou jsem nepromluvila jen tehdy tě tam spatřila. Byla to láska na první pohled ně vše je sladké jako med. Když jsem tě viděla naposled chtěla jsem tě chytit a nepustit jenže jsi zmizel a pak zemřel? Cítila jsem tvou bolest a to co chceš udělat a nemohla jsem nic dělat. Asi si nechtěl zachránit a mému pokusu se bránit. Stále v hlavě mám tě a v srdci ještě více zapaluji za tě svíce. Milují tě

Bezvládné tělo

11. august 2017 at 17:58 | ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ |  Básnění
Milovat a nenávisti plné srdce, ořezané tělo i ruce. Duše mrtvá a tělo bezvládně leží na zemi jako v transu, pustá země na ní umrznu a sešijí pusu. Všichni jete kurvy a havěť prolhane vaše ústa je to tak tak se netvar jako kapusta. Vidím tento svět v plamenech ve své hlavě a lidské maso hořet na popel v ruce držím skalpel. Umlčet ty hlasy a zabít vzpomínky když vyhasly plamínky. Květy co v barvách tančili teď černé kviti mají umírají ti co milují. Srdce mé máš však mrtvý jsi či utikas. Kde hledat tě mám tož co lásko? Buď v tvém hrobě či neznámo kde v tomto světě každé slovo v mé větě. Ruce od krve a v hubě cigaro na hlavě afro divné haro. Zjizvene tělo se uzdraví zlomená duše se nespraví. Lidi co si hrají na kamarády při tom smějí se ti za zády. Každý den vidět ty tupé hlavy a prázdné pohledy ztratit se a nevědět kudy . Pokřivené povahy a psychopaticke chování ano ani já nejsem dokonalá ale to nikdo a jako dokonalý je kdo? Smrt všude kolem mně milování umírali a srdce zabili. Chlad a temnota v mé hlavě a kolem mně všude kam se podívám hlavu ke hvězdám vzivam. Hvězdy na noční obloze a slzy v očích co nejsou vidět jen málokdo je vidí a umírá po vlasech mně hladí. Smutek co nejde vyléčit a zlomená duše zemře pomalu a tiše.


Narozeniny a informace

11. august 2017 at 15:42 | ┼ Psychedelic ┼ |  Informace- blog a já
Tak dnes mám narozeniny a když to vyjde bude nový design a přibudou nové články na blog takže se dnes doufám máte na co těšit tak přeji příjemné pocteni a zábavu jedu k babičce ta má pc takže uvidím co stihnou přidat atd

My little princess

5. august 2017 at 21:08 | ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ |  Básnění
Male princezny mezi hroby
v ústech rudé růže
šílenství v očích
psychopatické myšlení
Rudé růže mezi zuby
chladna bila kůže
zklamali se v mužích
myšlenky o mučeni a vraždění
Jdou spolu ruka v ruce
jako siamská dvojčata
jedna duse dvě těla
jsou jiní a přitom stejní
Jedné pro druhou bije srdce
jdou světem čekajíc na kata
za nimi ozývají se dela
je to jako šílenství vezeni
Jdou a kolem mrtvoly
míjí hroby na hřbitově
chodí si tam povídat s mrtvými
a prochází opuštěné domy
Ty co zabili
ostatní mučí v kově
tvare zahaleny závoji černými
jsou spolu nejsou sami
I přes kameny na cestě
drží při sobě
jedna žije pro druhou...

Fotka uživatele Raven Renkse.

Zelený chrám

5. august 2017 at 16:15 | ┼Nemessis Rio Kurumi ┼ |  Úryvky z knížek
Nebylo nesnadné uhodnout, že vozík má namířeno k Peove lékárně, která tvoří nároží na náměstí a je v neděli otevřená až do poledne. Ale díky tomu, že se moje dcera oblékla tak rychle , doběhli jsme tam ve chvíli, kdy ambulance zastavovala u chodníku. Byl tam už celý dav a ke mně se okamžitě přidal Leonard, který vyběhl z řeznictví svého otcima a vykřikoval radostí, že upoutal pozornost : ,,Já ho poznávám! Já ho poznávám! Byl jsem s kmotrem v La Marouille!''

Náhle snad že zvědavosti, se čumilové rozestoupili. Pan Pe v bílém plášti s červenými skvrnami pomáhal řidiči ambulance naložit raněněho, kterého mezitím přeložili na nosítka. Paní Peova s kuličkovou tužkou v ruce opakovala , dělajíc si poznámky :

Blood river

4. august 2017 at 22:38 | Psychedelic |  O vesmírech, hvězdném nebi a o černé rakvi

Fog over the mountains
Snow on the brink of the world
the world of nothingness
he has a heart
cool like ice
Crows on cemetery
Blood of the river is hopeles

Tears of Heaven
Dark clouds over my grave
winnie the best friend
I slowly sink into the skin
Blood to the color of the white rose
Tattoo scar is the deepest lash

Dead on the meadow
a strange shadow of the past
The nightmare of the future
Legs crack
Streps are stuck in the legs

Oh death
take me
Come on...come on...for me...

Glass heares
In the middle of a whiskey bottle
watch this weird world
through the glass
and sickness out