Nemám přístup k internetu!! Takže blog pozastaven! Budu zde jen od kamarádky občas!

Krvavá slza - Je přeci duch?

14. january 2017 at 18:42 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  Bloody tear

Byla jsem napjatá. Svaly v křečích. Ráno jsem se probudila na hrobě, pravděpodobně té dívky. Ostatní byli už dávno v pohybu. Venku byla veliká zima a zataženo. Bylo to divné. Párkrát jsem se převalila v posteli a otevřela jsem oči. Vidím jak na mne AnnaBella zírá "To je dost, že jsi vzůru!" prohodila a uchychtla se. "Spala jsi jako zabitá." dodala. Já se ještě párkrát převalila a svižně jsem vstala. Připomněla mi můj sen...Byl to sen?? Nebo zkutečnost?? Byla to zkutečnost...Ale jak jsem se ocitla v posteli?? "No a co jsi dělala dole?? Dlouho jsme tě hledali." prohodila. "Já já sama nevím. O o..." nedokončila jsem větu. "Co o?" ptala se. "Viděli a slyšeli jste je taky?" opáčila jsem. "Koho??" divila se. "Ano" ozvala se Wiki. "Tys je taky viděla??" ptala jsem se.



"Myslíš duchy??" ujišťovala se. "Ano myslím.."Duchy" opáčila jsem. "Jo ty ty jsem včera viděla. Vzbudili mne. Nevím v kolik." řekla. "Mne také vzbudili. A v kolik? Nevím"...."Taky.." dodala jsem. AnnaBella na nás nezúčastněně kouká. Výryz ve její tváři byl udivený, jakoby zmrzlý. Vyděšený. "AnnaBello??" zareakovala jsem na její výraz. Ani se nepohla. Nic byla jako zamrzlá. Sáhla jsem na ni. Byla ledová jako led...V tu chvíli co jsem z ni sundala ruku zřítila se na zem. Její tělo leželo beze-hnutí na zemi. "Je mrtvá." vydechla jsem zděšeně. Otočím se na Wiki, ale ta vypadala stejně jako AnnaBella. "Jsou mrtvé. Mrtvé!" zděsila jsem se.

Byla jsem chvíli jako přimražená! Nesmím zmatkovat. Nezmatkuj jen to ne! Říkala jsem si...Běžela jsem hledat Milunu..sestru...Jen co jsem ji spatřila popadla jsem ji za ruku a co nejrychleji vzala nohy na ramena. Ona ječela...Bála se co se děje...Ale to nebylo vše...Měla jsem plnou hlavu té tajemné dívky...Toho ducha..Nemohu ji dostat z hlavy...Doma nás, ale čekalo nejhorší zjištění!

Našli jsme tam rodiče..Ale byli byli roztrháni na kusy...všude po domě byli kusy jejich těla! "Vlci.." vyjíkla jsem. Ona je přeci duch! Miluji DUCHA!! A naše rodiče zabili a roztrhali vlci! Sakra! Zděšeně jsem utíkaly pryč..co nejdál...Neuvěřitelně a vyděšeně jsme ječely na plné pecky co nejvíce to šlo...Nevěděli jsme kam jít. Neměli jsme nikoho..vlastně teď už jen otce..tedy já. Jen otce. Miluna a bráška mají a mámu..Miluji neznámého ducha, který nejspíše zavinil smrt našich věrných přátel..Nejspíše máme v patách krvežíznivé vlky..a duchy..
 

Be the first one to judge this article.

Poll

Líbí se ti povídka Krvavá slza?

Ano, miluji 0% (0)
Ano docela 100% (1)
Ne, vůbec 0% (0)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement