Nemám přístup k internetu!! Takže blog pozastaven! Budu zde jen od kamarádky občas!

Krvavá slza- Halloween 2

13. january 2017 at 20:40 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  Bloody tear

A tak jsme se vydali ke svým přátelům. Já jsem si ještě nenápadně vzala s sebou nůž. Bylo 18:00 hodin když jsme vyšli. Už byla tma. Temná ulice naháněla až hrůzu, ale nám to nepřišlo. Všude kolem sousedních baráků byli vykuchané dýně s různými výrazy. Před naším baráčkem byli i lebky. Pravé mé triumfy mých obětí. Které jsem vysála...Všude zněly strašidelné zvuky...I vytí vlků, ty tu opravdu žili. Nějaké z nich už dokonce někoho zabili. A některé z nich jsou i hodně agresivní. Cesta uplynula docela rychle.


Když jsme dorazili k přátelům tak jsem vlky slyšela hodně blízko. Měla jsem pocit, že je někde poblíž..a ne jen jeden. Zvonili jsme dlouho. Nakonec otevřela AnnaBela. Uvítala nás objetím a něžným polibkem na tvář. Wiki, Evouška, Pieter, Cool jsou sourozenci AnnaBelly. A mé hodně věrné přátelé. Jejich maminka je moc hodná. Tutu rodinu znám cca asi 7-8 let. A Miluna je moc nezná. Párkrát jsme u nich byli společně. Wiktor a jeho dívka moje láska Adriana tam už také byli.

Adrianu a Wictora Miluna nezná. Přijeli jsme z Proulowa. A nu se Šípkovýma jsem to domluvila aby k nim mohli i Adriana a Wktor. A se mnou sestra Miluna. Tááákže jsme se sešli. Je vidět, že si s nimi rozumí i mé přátelé. Naše rodina je rodina Blacků. Rodina Adriany je rodina Blue(Modrých). A Wikorova rodina je rodina Happynových. Wiktor má sestru Jannie, ale ta tu s námi dnes neni. Miluna chtěla jít na koledu, ale nám se nechtělo. Měli jsme domluvený horory. Kruh, 13:15 zemřeš, Masakr motorovou pilou atd...

Táákže jsme měli dost nabitý program. Ale Miluna mě nakonec ukecala a tak jsem s ní na chvíly šla ven. Poblíž vím jak si pamatuji má být luxusní Gothická stavba, nějaký opuštěný klášter. Tak jsme s sebou vzali i ostatní. A šli to tam prozkoumat....Po cestě nás děsilo vytí krvežíznivých vlků...Hladových..Nakonec jsme našli to co jsme hledali..Po pravdě i když mám pro strach uděláno jsem se vážně bála. Byl to obrovitánský Gothický klášter. Stáli jsme tam tak před ním a zírali na něj. V tu chvíli se zvedl vítr a začalo se schylovat k bouři. Klášterní zvony se hlasitě rozburáceli. My jsme rychle vlezli do toho obrovitánského kláštera a...Rozhlíželi se. Pořád jsem, ale měla pocit, že nás ty vlci sledují. V duchu jsem je cítila opodál.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement