Nemám přístup k internetu!! Takže blog pozastaven! Budu zde jen od kamarádky občas!

January 2017

Proud času

28. january 2017 at 23:29 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  O autorce

Jo dala bych si...

28. january 2017 at 23:20 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  O autorce

Jednou tě zabiji- Dokonalá maska smrtícího uštknutí

28. january 2017 at 4:53 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  Once I kill you
Související obrázek

Milovala ho byl to jediné co měla. Jeho čistou nadměrnou aroganci přehlížela i když ji srala. Avšak byli oba úplně stejní až na to, že on byl rozmazlený a dostal pomalu vše co chtěl za to ona byla vychována ulicí a vše si musela pořešit sama. Ujali se ji dva punkeři Kuba a Lada v jejích sedmnácti letech. Ona věděla co je bída, chudoba to on neznal. V tom byli jiní jen svou pouliční stranu před ním ukrývala. Jo byl to děvkař a optimální zmrd avšak k ní se choval jinak. Jako příprava na popravu beránka. Ano choval si ji jako poslušnou ovci, které bude katem. Celou tu dobu nosil perfektní masku. Ano vážně úžasný herec to se musí nechat. Ona viděla jaký je jen nechtěla věřit tomu, že by ji někdy opustil. Měla jen jeho. Milovala ho. Ne to byla smrtící myšlenka, že by ji opustil. Marně naivně věřila tomu, že on jediný je pravý. Nemohla si ani představit, že by byla najednou bez něj.


O něčem pro nic

26. january 2017 at 11:16 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  O vesmírech, hvězdném nebi a o černé rakvi

Achjo, proč jsou lidé takový? Zase na ulici? Vážně super. Kvůli debilním nesmyslům zase vyhozena z bytu. Co si ty důchodci ještě nevymyslí za sračky? Kvůli něčím výmyslům mám do tří měsíců zkončit opět na ulici. Očividně ten půl rok na té ulici nestačil. Očividně mám opět zkončit na ulici kvůli lžím. Jo je to čím dál lepší. A co přijde dál? Jedna sračka za druhou už mi z toho všeho jebe fakt, že jo. Venku -23 , -25 a já mám jít opět na ulici. Jo už to tu jednou bylo a už zase? Čím dál větší a horší deprese do toho se chce zabít on. Další smrt? To už si ze mne vážně někdo dělá prdel. Jo proč se to vše nemůže dosrat úplně po dvou zasraných letech. Nestojím o ničí lítost ani blbé kecy "Bude lépe" a podobně. Slzy v očích, bolest, úzkost, dořezaná ruka. Debilní dva roky a že by to bylo lepší to ani náhodou. Je to vše jen horší. Ano to lidé mne zničili s úsměvy ve tvářích. A ničí zvesela dál. Co ještě budu muset snášet? Srát na to...srát na život..kdy to konečně skončí? Toto peklo? Je nekonečné a věčné. Cesta je temná a plna střepů co se zarývají hluboko do masa. Já vím tyto mé žvásty nikoho nezajímají a chápu to jen už ze všeho šílím a potřebuji to dostat ze sebe ven. Asi se potřebuji zase vypsat ze života,mého stavu, myšlenek, citů, emocí. A víte co byla má největší chyba? Věřila jsem prolhaným falešným lidem. A ta úplně největší chyba byla to, že jsem za ním nešla a neoslovila ho. Jo život není med, ale vosí hnízdo. Sedím a piji teplý čaj. Tepláky od krve ruka zavázána, ale fotky mé ruky neuvidíte není se čím chlubit jen proudy myšlenek. Jdu si umotat cigaretu. Už jsem dokouřila. Asi bych měla jít konečně spát. To víte přetočený režim už tak tři týdny no alespoň občas ty prášky na spaní zabírají poslední dobou musím brát ty prášky tak čtyři abych vůbec usnula a prášky na střídání se mých nálad přestali pomáhat. Jo nálady se mi střídají jako ponožky.

Související obrázek

Zpráva

26. january 2017 at 1:40 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  Příběhy o životě

Byl jeden chlapec a měl dívku. Byli spolu šťastný. Chodili na procházky do přírody či pohradech nebo zříceninách. Moc se milovali a smáli se spolu a dělali šílenosti občas zašli s klukama na airsoft. Airsoft milovala. Byla v něčem spíše chlapec a on byl v něčem spíše dívka. Nebo spolu lezli na skály na jedné byla i houpačka tam ji rád houpával či z ní lezl do koruny toho stromu. Jo milovali to, ten adrealin. A u něj koukali na filmy miloval zombie filmy a ona byla posedlá upíry a zombie ji nudily. Každý měl jiný svět ve kterém žil. Ona žila gothikou a on moderně. Vždy když přišla v goth stylu tak ji sjel "Zase vypadáš jako zrůda" pronesl jen co ji tak viděl. To ji štvalo a sralo. Milovala ho a on ji avšak každou chvíli se hádali. Každý byl jiný. Měl každý jiný svět proto se stále hádali. Je zvláštní jak dlouho jim vztah vydržel. Byl to její nejdelší vztah. Avšak v něm trpěla jako pes. Pořád ji tyranizoval. Ano žel vše má své mouchy. I když ho milovala tak toužila po někom kdo ji bude více podobný.

Jeden chybný krok

25. january 2017 at 11:49 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  Když je mozek zrovna v pochodu

Jeden chybný krok a můžeš se jít zahrabat. A můžete se jít rovnou oběsit. Jeden blbý krok jedna sekuda a celý život se vám zhroutí ani nevíte jak. Nebo jen stačí nevyužít situace něco udělat, protože jiná šance už není. Jo i to může být blbý chybný krok a vše je v prdeli a pak si to budete vyčítat navždy, že jste to neudělali když byla jediná možnost. Přešlap těsně vedle. A nakonec vás ten přešlap dožene k šílenství až k sebevraždě. Jo toto si budu vyčítat navždy. A jestli nespáchám sebevraždu bude to další zázrak. A čas vážně neléčí. Čím déle to je tím více to bolí až z toho zešílíte. A každý má svůj osobní osudový přešlap, který si nikdy neodpustí. Jen některé přešlapy mohou stát život. Jo některé přešlapy končí tak jak končí. Moje přešlapy jsou mi osudný a dohnali mne k čistému šílenství. A tak nějak jsem díky lidem začala lidi nenávidět. No raději nic...


Tichá nicota

25. january 2017 at 10:59 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  Básnění
Jít cestou vlastní zkázy
blíž a blíž k vlastní záhubě
tančit v pekle s Ďáblem
a ve hvězdách s mrtvými
Růže na zemi z rozbité vázy
dostávat stále po hubě
prořezat tepny sklem
bolest jen život dal mi

Döden

25. january 2017 at 10:41 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  Z šedavých ponurých dní
Döden kommer for mig. Jag vill inte leva. Mitt liv är bara mörker och smärta. Fan det. Jag hatar mitt dumma liv kommer snart att ände. Slutligen ...Kommer jag se dig igen? Denna morgon är det värsta kärlek ... Jag är inte tillåtet att vara med dig eftersom jag måste lämna ...

Dům panenek kapitola 7- Čarodějnice a sídlo

25. january 2017 at 8:35 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  Dolls house

Avšak jednou zde žila žena, které se lidé báli. Měla mnoho koček a netopýry. To ještě na tomto místě nestál Dům panenek, ale stará chajda. Byl počátek jedenáctého století všude morové epidemie, smrad a špína, výkali po ulicích se smrdutou močí, všude samé nevyléčitelné nemoci. V této době neexistovali ještě kanalizace ani pořádné léky. Takže lidé padali jako mouchy. Ta žena byla léčitelka a vyznala se v bylynách, Žila v malé chajdě v lese u rybníku. A též uměla to co jiní ne a viděla to co jiní ne. Pár lidí se u ní nechalo léčit ze smrtelných vážných nemocí a ona je vyléčila. Též vyráběla účiné ochrané amulety pro tehdejší obyvatele. Pomáhala lidem se vším možným. Občas i vymítala různé démony z jejich obydlí. Lidé ji začali milovat byla jediná kdo uměl pomoci. Ano byla to čarodějnice, ale taková co lidem v té době pomáhala.


Jednou tě zabiji- Shledání

25. january 2017 at 3:13 | ┼Nemessis mor Morticie ┼ |  Once I kill you
Související obrázek

Byla jednou jedna dívka Arachne. Byla osamělé děvče a nikdo ji nerozuměl. Tiše trpela sama v koutě s žiletkou v ruce a se slzami v očích. Malá roztomilá holčička s črtnými vlasy a culíčky s černými šatičkami a pronikavými očima. Byla na střední škole ve Vakayo. Byla tajemná a záhadná. Spolužáci ji šikanovali za to, že se tak lišila. Ostatní chodili v barvách, ale Arachne jen v černé a pořád sebou nosila svého creepy plyšového medvídka. Byla drobná a roztomile temná. Naháněla všem hrůzu. A pořád sebou nosila divnou starou rozpadlou knihu. Byla osamělá a v depresích. Milovala záhrobní věci. V pokoji měla lidské lebky a spala v malé černé rakvičce. Chodívala ráda na jedno odlehlé místo a tam si četla. Avšak nikdo netušil co ve skutečnosti je. Byla sexy. Mrazivě sexy.