Nemám přístup k internetu!! Takže blog pozastaven! Budu zde jen od kamarádky občas!

Prázdnota

3. november 2016 at 2:25 | Devil Lunneamora┼ |  Lyricko-epické výplody

Seděla osamělá na lavičce a v slzách kreslila jeho portrét. Srdce ji bušilo. Její láska k němu bolela. Ubíjela její tělo uvnitř jako rakovina. Kreslila tuží onen milovaný zjev. Srdce jako by se dralo z těla. Krvácela uvnitř. Plakala. Bylo to jako by umírala. Milovala ho. Tak moc. Rozhodla se to ukončit. Myslela si, že o její existenci ani neví.
Najednou ji někdo zaklepal na rameno. Prudce se otočila. Byl to on! S tím božím sladkým úsměvem. Tu ruku co měl za zády natáhl k ni. Držel kytici rudých růží. A podával ji k ní. "Miluji Tě" pronesl a políbil ji.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Anett Anett | Email | Web | 3. november 2016 at 10:09 | React

Krásné. Bohužel mi tohle připomíná jen to snění a né realitu dnešní doby... :-D :-)

2 Devil Lunneamora┼ Devil Lunneamora┼ | Web | 3. november 2016 at 12:34 | React

[1]: To má být snění. ;-)

3 adelaef adelaef | 11. november 2016 at 17:06 | React

Dokonale si vystihla moji myšlenku posledního roku :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement