Realita ti ubližuje,protože jsi citlivý...

Hodiny- Čas bez času třetí díl

2. november 2016 at 17:35 | Devil Lunneamora┼ |  Clock-Time without time

Samota ji ubíjela. A něco čemu se říká čas už pro ni přestalo existovat. Od jistých událostí, které začali před dvěmi lety se zbláznila. No spíš už od jejího zrodu na tuto pustou zem trpěla. Ano. Vzpoměla si. Kdysi jako malé dítě ještě byla komunikativní. A bavila se s lidmi. Jen oni s ní ne už od jejího početí. Ano byla sama v temnotě a prázdnotě už od chvíle co přišla na matku zemi. Tuto planetu. Byla jiná. Jen to tehdy jako dítko ještě nevěděla. Avšak je pravda, že už od malého dítka věděla a cítila, že sem nepatří. Že nepatří do této doby. Věděla, že patří jinam. V jistých věcech přeci jen věděla, že je jiná než ostatní...

Viděla věci co jiní ne, měla vize budoucnosti, a cítila a věděla jaké bude počasí v kolik hodin a kde. Její intuice byla úžasná. Věděla to co se stane za pár vteřin či minut. Vše co řekla se stalo. Kolikrát varovala lidi co ji beztak neposlechli. A pak měli ještě tu drzost si ji chodit stěžovat. Jako by snad ona mohla za to, že ji neposlechli když je varovala a né jednou? Byla smutná. Nikdo ji nechápal avšak ona sebe kolikrát též ne. Samota,žal a utrpení byl její život. A slova bude lépe k smrti nenáviděla. Protože věděla, že u ní žádné "lépe" nebude. Jak jinak. Jasně, že měla pravdu. Ale největší zvraty co ji definitivně zničili se stali před dvěmi lety.. To ji položilo. Už dva roky je to vše jen horší. Vše se pos*alo a s úsměvem dosí*á. Lásky ji umírají celé roky...
Zapálila si další cigaretu. A na ex vypila pomalu půlku té vodky. Ach pořád ty zku*vené vzpomínky. Opět se zahleděla na fotografie. Tentokrát první na kterou se zahleděla byl on. Ten z vlasy barvy slunce. Stále ho milovala. Avšak i ten jest už po smrti. Spáchal sebevraždu. Popadla tu nejostřejší žiletku a zaryla si ji jednou rukou hluboko do stehna, druhou mezitím potahovala nikotin z cigarety. Plakala..chtěla zemřít...Odejít za nimi..Někam pryč...Chtěla ticho a klid...Který na této zemi nemohla mít. Chtěla být volná jako pták..Už nechtěla cítit tu zužující ubíjející bolest...
Voda zbarvena další novou krví, které přibývalo. Pomalu to začínalo působit jako by se koupala jen v ní...Voda rudá...vypadalo to jako "upírova koupel" ....Popadla plato s nějakými léky...A celá v třasu se je snažila dostat ven z plata. Jedinou myšlenkou v tu chvíli bylo ukončit tu ochromující bolest. Rozdělala jedno plato nějakých růžových malých léků a dala si tu hrst rychle do úst a zapila vodkou. A tak další a další hrsti všech možných léků..od antidepresiv až po nějaké proti bolesti a i nějaké prášky na spaní...Vše zapíjela vodkou...Zapálila další cigaretu...
-Pokračování příště
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement