Realita ti ubližuje,protože jsi citlivý...

Hodiny-Čas bez času čtrnáctý díl

26. november 2016 at 20:10 | ┼Raven Sammael Renkse┼ |  Clock-Time without time

Vyspala se a k večeru šli do čajovny. Už dávno nemá s kým tam chodit. Povídali si o všem možném. O životě, psychických poruchách, vztazích o světě. V něčem si rozuměli a v něčem nikoli. V něčem byl úplně jiný. Hlavně nevěřil v magii a nic o tom nevěděl. No jo vysvětluj něco člověku. To je téměř nemožné. Nechápal ji ve většině věcí a v pár ano. Objednali si čaj a vodní dýmku. Jo dýmky. Tu neměla asi rok...staré časy...minulost. Temná část minulosti. To co ji srazilo nejvíce na kolena. Sny se tříští a zdraví jde do kopru. Nenáviděla tento svět. A nenáviděla lidi. Padl na ni smutek. Bolest na duši. Toto peklo není k žití. Chtělo se plakat. Prostě nechtěla žít. K tomu ji bylo zle fyzicky. Nachlazená. Bolest hlavy,kašel,dušení,bolest v krku, oteklý krk(uzliny).


Snažil se ji pomoci. Jen měl vše opačně a pomalu nic s toho co ona neprožil. Už ji bylo jasné, že si moc rozumět nebudou. Ale štvalo ji to. Jen její srdce přestalo přes veškerou bolest cokoli cítit. Pak spolu šli do parku. Už byla dávno černá tma. Zjistila si vlaky zpět domů. Přituhlo. Zima jak v Rusku. Svart värld och en svart sinne. Seděli na lavičce. Byl ledový vítr a mrazivá zima. Vypila silnou masalu. Najednou ji objal. Lekla se. Prý aby se zahřáli. Ujel ji jeden vlak. Kvůli němu. Pak ji popadl a začal ji líbat. Hnusilo se ji to byla z 99% na holky. Převrátil se ji žaludek. Pak ji začal osahávat. No zažila si za život dost.

Vägen är mörk. Solguden är död. Svarta hjärta är död. Sinne är död. Jag är död inuti. Min hjärta är död. Döden kommer for mig. Mörk värld.

Tak vysílena prudce vstala, že musí stihnout poslední vlak. No beztak u ní skončil. Už tak 30 hodin nespala tak chtěla doprovodit domů. Chtěla zemřít. Smutek...bolest. Dojeli na nádraží u ní. Autobus už nejel museli přes hlavní trat' a pěšky do vesnice. Milovala tu oblohu plnou hvězd jen ji k tomu chyběla ta polární záře. Toužila po severu. Její duše nebude mít klid když tam nebude. Bylo kolem půlnoci. Byli promrzlý na kost. Konečně došli k ní domů. Konečně teplo. Teplo domova. Sedla si úplně mrtvá k počítači a pustila si oblíbenou písničku.



Sun has lost
Mountains fell
What took away our anchor
Snow in the old sky
Escape is a long dead end

We need to rise higher

Temples burn
Fires underneath
What controls our anger
Moon coming in
Sun has lost
Did you know
Mountains fell

Letting one second go on
To go over a lifetime
We were such good friends
Will you find me where I am now

-Pokračování příště


 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Emo Emo | Email | Web | 26. november 2016 at 21:00 | React

nádhera

2 ┼Raven Sammael Renkse┼ ┼Raven Sammael Renkse┼ | Web | 26. november 2016 at 21:04 | React

[1]: Děkuji

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement